Názory

Názory prof. Vladimíra Franze na téma:

Vzdělanost

Odpověď na dotaz Co si jako pedagog myslíte o české vzdělanosti? Je v úpadku? Jaké je naše místo v Evropské unii? z rozhovoru pro Českou pozici z 20.8. 2012:

Vzdělanost je jedno z našich největších bohatství. Patrně by bylo dobré, kdyby si to ale společnost uvědomovala a vzdělání se nebralo jako něco na chvostu – jako nějaký dekorativní doplněk.

Životní prostředí a ekologie

Společnost

Prezidentský úřad

V případě, že se mi podaří dosáhnout na nominaci, reálně kandidovat a být zvolen prezidentem republiky chci ke kompetencím hlavy státu přistupovat s maximální odpovědností.

Při uplatňování pravomoci:

jmenovat předsedu vlády, bych respektoval výsledek svobodných a demokratických voleb, s důrazem na to, aby z nich vzešla vláda demokratická a odborně kompetentní, která bude poskytovat záruky politické a společenské stability státu a pokračování jeho demokratického vývoje.

jmenovat členy bankovní rady České národní banky, která patří k nemnoha autonomním pravomocem prezidenta republiky a nepodléhá žádné kontrasignaci ani dalšímu schvalovacímu procesu jiných ústavních orgánů, bych se opíral o konzultace s odbornými autoritami zejména z akademické sféry a také o názory a stanoviska uznávaných národohospodářských expertů.

jmenovat soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, která podléhá souhlasu Senátu Parlamentu České republiky, bych vedl o navržených kandidátech věcnou diskusi nejen s předsedou horní komory, ale i se zástupci všech v Senátu zastoupených frakcí, přičemž smyslem a společným cílem takových konzultací by bylo dosáhnout shody na jmenování osobností politicky nezaujatých a s vysokým odborným i morálním kreditem.

jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, která je rovněž výlučnou kompetencí prezidenta republiky, bych uplatňoval stejná odborná i osobnostní kritéria, jako u soudců Ústavního soudu.

vetovat zákon schválený Parlamentem, bych uplatnil tehdy, pakliže bych měl vážnou pochybnost o tom, že je v souladu s Ústavou České republiky a jejím právním řádem.

udělit milost bych se striktně řídil sociálními a zdravotními okolnostmi žadatele, závažností trestného činu a doporučením ministra spravedlnosti.

Odpověď na dotaz Prezidentem v Čechách?rozhovoru pro Českou pozici z 23. 7. 2012:

To je především cesta za lidským rozměrem odtrženého mechanismu zvaného stát, za lidským a duchovním rozměrem občana, neboť jinak se utopí v obecném marasmu.

Odpověď na dotaz Jaká je podle vás role prezidenta? z rozhovoru pro ihned.cz z 1. 8. 2012:

Role prezidenta v Česku není zdaleka tak exekutivní, nejsme prezidentský systém jako Francie nebo Spojené státy. Jeho funkce je víceméně zastřešující. Prezident osvoboditel dával vizi, perspektivu, zastřešení. Vznikala naděje a s ní se dá vše daleko lépe přežít.

Prezident má kromě ústavních povinností harmonizující roli při ústavních krizích a podobně. Ale nepletl bych jeho roli s postem ministerského předsedy. Jde o jistý přesah.

Odpověď na dotaz Čím se chcete jako prezident zabývat? z rozhovoru pro ihned.cz z 1. 8. 2012:

Důležitá je míra nadhledu a vědomí souvislostí. Trochu jsme rezignovali na vzdělanost. Vidím to i jako hudební skladatel. V hudebních rubrikách v novinách jde maximálně o to, kde jaká skupina zahrála. Někdo udělá například symfonii, ale má smůlu. Je to, jako bychom preferovali komiks proti románu.

Když mladí hokejisté zemřeli při leteckém neštěstí, tak to bylo samozřejmě tragické a konalo se smuteční shromáždění na Staroměstském náměstí. Úmrtí profesora Holého bylo ale závažnější pro lidstvo.

Odpověď na dotaz Co byste vy sám chtěl jako prezident vnést do politiky? z rozhovoru pro novinky.cz z 2. 8. 2012:

Schopnost neustálé obnovy pohledu na život, který lidem pohybujícím se v politických výšinách – zdá se mi – často chybí. A samo sebou vůli si tuhle schopnost sám udržet.

Poslanecká imunita

Podporuji omezení imunity zákonodárců pouze na projevy v Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.

Korupce

Korupci na jakékoli úrovni považuji za nepřijatelnou a štve mne, když čtu o předražených státních zakázkách a prorůstání organizovaného zločinu do veřejného života. Nevolám po policejním státu, toho jsme si užili až až. Ale policie i státní zastupitelství by měly být sebevědomé instituce a soudy nezávislé. A jako takové mají mou podporu.

Prezidentské amnestie

Uvažovat o amnestii, dopředu jí slibovat neumím a nechci. Říct dnes: „Budu-li zvolen, bude amnestie“, by bylo vysoce neodpovědné. Bylo by to stejné, jako výzva k páchání např. tzv. bagatelní trestné činnosti (právé té se amnestie zpravidla týkaly), protože po volbách bude odpuštěna.

Odpověď na dotaz Jak byste nakládal s prezidentskými milostmi? z rozhovoru pro Českou pozici z 20.8. 2012:

Přijde mi, že je to tak trochu relikt feudalismu – jakýsi institut zbožštění, moci shůry, deus ex machina. V posuzování milostí je strašně důležitý lidský faktor. Nic bych asi neomezoval, nechal bych to být, v jakém stavu je to dnes. Vždy záleží na osobnosti prezidenta, který milosti posuzuje. Myslím si, že by to měl ale konzultovat například s ministrem spravedlnosti. Měl by to být ovšem nástroj využívaný pouze ve výjimečných situacích.

Rozpočtová politika ČR

Jak uvádím na jiném místě – jakkoli by si prezident přál vyrovnaný a ještě lépe přebytkový státní rozpočet, musí zůstat realistou. Sestavovat a spravovat státní rozpočet je úkolem ministerstva financí a vlády. Nezbytná opatření, která by měla vést ke snižování zadluženosti státu, musí umět veřejnosti také dobře vysvětlit a obhájit. Má to ovšem velmi těžké v situaci, kdy vycházejí a zřejmě ještě budou vycházet najevo informace o podezřele drahých státních zakázkách v miliardových cifrách.

Politická kultura

V politické kultuře máme hodně co dohánět. Úzce souvisí s kulturou a kulturností člověka jako takového. Jde o celkový stav společnosti. O to, jak se chováme jeden ke druhému, ke svému okolí, k životnímu prostředí. Tady by měl být prezident republiky víc než symbolem.

Extremismus

 Pravda, z dnešního pohledu asi naivně jsem tehdy nový establishement vyzýval, aby se v tomto ranném stádiu svobody začal undergroundovou mládeží vážně zabývat. Přesněji tou její částí, u které hrozilo vážné nebezpečí radikalizace, ale ještě byla reálná šance ji od tendencí k pravicovému extremismu odstřihnout. To byl také logický motiv pro mou tehdejší přítomnost v tomto prostředí, k čemuž se hlásím jako ke svému neúspěchu, ale nikoli jako morálnímu selhání. To je celé.

Odpověď na dotaz Byl jste skinhead? z rozhovoru pro Českou pozici z 20.8. 2012:

Zajímalo mě chování a konání člověka v nejrůznějších kruzích společnosti. Začal jsem tehdy divočejšími částmi společnosti – v Mostě jsem například bydlel s Romy a jezdil s nimi do dolů. Když zase došlo k prezidentské amnestii, strávil jsem s propuštěnými na hlavním nádraží v Praze několik nocí. Byl to pro mne sociologický terénní výzkum. Stejně jako když Dostojevskij psal Bratry Karamazovi, také se pohyboval mezi národovolci. To ale neznamenalo, že doma pěchoval bomby a psal letáky, ať někdo odpráskne cara, že.

Ale vrátím se k vaší otázce. Na začátku devadesátých let si hudební skupiny půjčovaly mezi sebou i muzikanty. V tu dobu se nekádrovalo filozoficky. Na jedné desce „Rebelie – Punk and Oi!“ tenkrát měla nahrávky jak punkerská Plexis, tak Orlík nebo Tři sestry. Ještě s nimi vystupovali Psí vojáci. Nechci to nijak obhajovat, ale po tom devadesátém roce to ještě nemělo jasnou identitu, nebylo to jasně ideologicky vybarvené. Samozřejmě se později ukázalo, že je to velký průšvih, a dal jsem od toho ruce pryč.

Evropská unie a euro

Považuji se za eurorealistu. ČR by měla být sebevědomým členem, který v EU prosazuje své zájmy a dokáže si pro jejich obhajobu získávat spolehlivé partnery a spojence mezi dalšími členskými zeměmi. Evropa jako taková nyní čelí vážným ekonomickým potížím a je jasné, že dostat se z nich nebude lehké a ani laciné. Zásadní pro mne a mám za to, že i pro ČR je, že ve sjednocené Evropě dokázaly národy proti sobě už 67 let neválčit. Na to bychom neměli zapomínat.

Zavedení eura v ČR není aktuálním tématem.

Odpověď na dotaz Jaká je vaše vize české zahraniční politiky? Jaké je naše místo v Evropské unii? rozhovoru pro Českou pozici z 20.8. 2012:

Evropskou unii chápu jako určitý zastřešující a myšlenkový koncept, po kterém volal už Jiří z Poděbrad. Uvědomme si, jaké války se na kontinentu ještě v první polovině minulého století odehrávaly. Vyjma bývalé Jugoslávie se tu od té doby de facto neválčilo. Pokud bych se na unii ale koukal jako prostý občan, pak mě napadne mnoho otázek, proč jsou určité věci tak neuvěřitelně komplikované – například, proč když jsou třeba největším producentem a vývozcem rajčat Kanárské ostrovy, proč si mám v tamním obchodě kupovat zmrzlá bulharská? Proč dovážet z Norska ananasy a ze Sicílie led, což je samozřejmě metafora? Je tu otázka, zdali Evropská unie nezohledňuje více zájmy svých silných členů na úkor ostatních, menších či méně významných zemí. Opravdu nevím, co je komu z Bruselu po tom, jaký dělají v Nepomuku guláš. Myslím ale, že evropská myšlenka je správná. Spíše mi vadí partikulární věci.

Situace na Blízkém a Středním Východě

Nutno si uvědomit, že Česká republika není v zahraniční politice globálním hráčem. K řešení situace v tomto regionu může přispět podporou takových politických a diplomatických řešení, která povedou zejména ke klidu zbraní a pokud možno k civilizovanému, mírovému a demokratickému vývoji.

Církevní restituce

Souhlasím s odlukou církve od státu. A jsem i zastáncem teze, co bylo ukradeno, má být i vráceno nebo kompenzováno. Není mi však příliš jasné, proč a zda vůbec je nutné s církevními restitucemi tolik spěchat.

Odpověď na dotaz Co říkáte církevním restitucím? rozhovoru pro Českou pozici z 20.8. 2012:

Návrh na majetkové vyrovnání s církvemi by měl být společnosti lépe vysvětlen a zasazen do kontextu, protože to je velmi citlivé téma. Je potřeba napravit majetkové křivdy, kterých se komunistický režim dopustil na církvích a řeholních řádech. Vše je ale potřeba provést za jasně daných a transparentních pravidel, aby se to nakonec všechno proti církvím ještě neobrátilo. V této zemi je historicky zvláštní vztah církev versus společnost. Od jisté doby se tento vztah chápe jako „my“ a „oni“. Velmi zvláštní poloha. Duchovní rozměr této země ale není o tom, jestli lidé chodí ke zpovědi. Jsou to pravidla chování, jak se lidé chovají k sobě navzájem. Jde o chování prostých lidí, kulturu a duchovní přesah každého člověka.

Národní knihovna

Se stavbou Národní knihovny podle projektu světově uznávaného architekta Jana Kaplického na Letné jsem neměl a nemám žádný problém. Domnívám se, že stavby na tak vysoké umělecké úrovni mohou jen podpořit obraz České republiky jako kulturní země.

Legalizace konopí

Jsem pro využití léčebných účinků konopí. Jsem proti kriminalizaci jeho užívání, ale netoleruji, je-li nabízeno mladistvým stejně jako např. alkohol. Souhlasím s postihem, pokud je užito řidičem před jízdou nebo při jakékoli činnosti, která vyžaduje zvýšenou pozornost kvůli bezpečnosti.

Kampaň a její financování

Nepředpokládám, že povednu opulentní a finančně náročnou kampaň. Pochybuji např. o účinnosti bilboardů. Spoléhám na iniciativu Vladimír Franz prezidentem, nasazení dobrovolníků z řad mých příznivců při sběru podpisů, fungování sociálních sítí a samozřejmě i sám na sebe. Pokud média budou dělat svou práci férově a nebudou ve voličích podporovat dojem, že už je všechno vlastně rozhodnuto, tak i na ně.

Kandidatura

rozhovoru pro Českou pozici z 23. 7. 2012:

Odedávna zastávám názor, že by každý měl co nejintenzivněji využít ten krátký čas, který nám byl dán, soustavně pracovat sám na sobě, zdokonalovat se a růst. Ta cesta není rovná, jsou na ní překážky, důležité však je, že člověk, byť mnohdy pomalu a oklikou, pořád jde a nezcepení na místě. Jsem pomalý chodec. Naložil jsem si dost, něco uzrálo, něco teprve dozraje a jsou dozajista věci, které nedozrají nikdy – to je riziko. V každém případě jsem se snažil nevolit rychlá zjednodušená řešení, zkratky, či jednostrunné byť okamžitě výrazné pointy anekdot. Vždy mi šlo o co nejširší a co nejintenzivněji prožitou spojitost vědomí souvislosti, propojenost člověka s historií i přírodou, s přesahy v čase, neboť i já jsem a chci být něčeho součástí a někam patřit.
Z vlastní praxe vím, že za mnohými, velmi promyšlenými koncepcemi, se skrývají řešení, která netušíme či si je ani nedokážeme představit – většinou jsou ale daleko zajímavější než ta, za nimiž se skrývají. Důležité je pro něco se rozhodnout, nebát se a třeba se postavit na hlavu, je-li třeba a tak se stále snažit udržet si svěží pohled na jevy světa, jako by to bylo poprvé. Celý život se snažím pojmenovat svět prostřednictvím hudby a výtvarného umění. Když jsem se dozvěděl, jsa v ateliéru odtržen od civilizace, o akci Vladimír Franz prezidentem, chápal jsem to zprvu jako žert, neboť jsem nikdy neusiloval o funkce. Jak se ukazuje, celá záležitost začala akcelerovat… A tak – možná je to výzva a nazrál čas k jiným cestám, kdoví. Jen podezřelý člověk by mohl tvrdit, že je na něco beze zbytku připraven. Nelze se zavděčit všem stejně, ale nelze všechny zklamat.

 Aktuální dění:

Odsouzení Pussy Riot

V případě skupiny Pussy Riot se nabízí analogie s procesem kapely Plastic People. Představitelé Ruska, navzdory proklamacím o demokracii, vyslali světu jasný a sebevědomý signál, že se ve skutečnosti vracejí k jediné v této zemi skutečně historicky zažité formě uplatňování moci – k samoděržaví. Pussy Riot se stávají symbolem připomínajícím všem demokraticky smýšlejícím lidem na planetě, že lidská svoboda není samozřejmostí, je o ní nutno neustále usilovat a jde v podstatě o nekonečný boj.

Prague Pride

Nikomu neberu právo na názor, ale považuji za svou občanskou povinnost ostře se ohradit proti útokům vedeným vůči konání pochodu Prague Pride. Spatřuji v nich hůře či šikovněji skrývané projevy homofobie a vyvolávání strachu z jinakosti. Žijeme ve svobodné společnosti, v níž má každý nezadatelné právo na svou odlišnost, pakliže tím neomezuje a neohrožuje svobody a práva druhých. Nic takového v akci Prague Pride nespatřuji.

Máte na Vladimíra otázky?

Možná na ně bylo už odpovězeno – Občanský kandidát odpovídá. Pokud jste odpověď nenašli, zeptejte se na volby@vladimirfranz.cz.

/emp